Myšlenky vítr rozfoukal
do sněhových jazyků
Na stránkách prázdný kal
a na triku svědomí hryže
A právě svědomí ví, že
nelelkuji bez cíle
Přesto na tisíc
úkolů pohřbených v mohyle
A těch svíc, co plápolá!
Lákají, bych právě je
vzala do kola
Do reje shonu bez konce
Po klávese prsty
tichounce běží
Za okny kraj pustý
a tady?
Tady drobně zrovna sněží ...
2 komentáře:
Krásná pocitovka, velmi povedená!
Tak to vypadá, když je v mysli zataženo
To pak každá sněhová vločka je dobrá
Že by až tak dobrá?
Pak můj velký dík
za tvůj milý komentík
Lenka
Okomentovat