Napadl sníh stezky i chodníky
Tím rázem dých zmatek převeliký
na loňská mláďata
Nejen pro ně hned zdá se celý svět tak jiný
Mourek sebral odvahu, vykasal kaťata,
šup do peřiny a od svahu hop pod střechu
Spolu s Puňťou teď prohání stíny
a tropí neplechu na dvoře
Mezitím kohout s hřebínkem nahoře
slepicím kykyryká: ,,Dnes se nikam
nevydáme - vše co známe zabarvené do bíla!"
,,Já se ještě nemyla, " švitoří sýkorka z plotu u dvorka
Slétla do sněhu jako do vody,
s konipasem očistné dala si závody
Ztichlým lesem zas po pás brodí se jelen mladý
- od zahrady ho dělí jen zasněžené keře
Pod ním v noře - plch i ježek v hibernaci
A co naši kluci?
Lyže přes ramena, sáňky v ruce a čí jsou kopce?
Budiž i zima pochválena ...
2 komentáře:
Však jsem říkal, že bude. :)
Kladno je také pocukrováno, ale ne tak sladce, jako slova v Tvé básni. Prima čtení.
U nás taky jen cukrují - fotka je z dřívějška. Ale ta představa!
(Obzvlášť, když nemusím tu nádheru furt odmetat ...)
Okomentovat