Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 16. ledna 2016

Přepadovka

 
Napadl sníh stezky i chodníky
Tím rázem dých zmatek převeliký
na loňská mláďata
Nejen pro ně hned zdá se celý svět tak jiný
 
Mourek sebral odvahu, vykasal kaťata,
šup do peřiny a od svahu hop pod střechu
Spolu s Puňťou teď prohání stíny
a tropí neplechu na dvoře
 
Mezitím kohout s hřebínkem nahoře
slepicím kykyryká: ,,Dnes se nikam
nevydáme - vše co známe zabarvené do bíla!"
,,Já se ještě nemyla, " švitoří sýkorka z plotu u dvorka
 
Slétla do sněhu jako do vody,
s konipasem očistné dala si závody
Ztichlým lesem zas po pás brodí se jelen mladý
- od zahrady ho dělí jen zasněžené keře
 
Pod ním v noře - plch i ježek v hibernaci
A co naši kluci?
Lyže přes ramena, sáňky v ruce a čí jsou kopce?
Budiž i zima pochválena ...

2 komentáře:

mutil řekl(a)...

Však jsem říkal, že bude. :)
Kladno je také pocukrováno, ale ne tak sladce, jako slova v Tvé básni. Prima čtení.

Lenka Rezková řekl(a)...

U nás taky jen cukrují - fotka je z dřívějška. Ale ta představa!
(Obzvlášť, když nemusím tu nádheru furt odmetat ...)