Samota zamotá
smyčky osudu
Až tu nebudu,
zdali někdo si vzpomene?
Znali jsme i srdce kamenné
Krátce
Po nezbytné hádce
poslali jsme raději
naději k šípku
Vždyť bez polibku bude lépe
Vteřina ale tepe
v nekonečnu
Zítřek načnu rozbřeskem
a za steskem udělám kříž!
Jen ty víš ...
2 komentáře:
Polibek schází
Stýskání vchází
I po čase bolí
Že lásku vzali jsme holí
Krásně sepsáno.
Naštěstí je stále naděje
Vždyť láska příští
na střepy smutek tříští
a duši zahřeje
Pro každého někde je!
Vřelý dík za komentík
Okomentovat