Hvězdička problikává
brzy k ránu
Na stole už voní káva,
z očí stírám pracně blánu
Ne a ne ji odhrnout!
Karty dávno rozdané,
asi proto každý kout
temně kvete pavučinou
Již chvilku stinnou
slunce střídá bez prodlení
v červánkovém opojení
V hlubině modře
utápí se zbytky mlh
Den se i o břeh opřel
a kruh rozevírá
obruče možností
Od netopýra,
co pod krovem tvrdě spí,
neber si únavu!
Raději od splavu,
kde rozjařeně voda vlnky čeří,
úsměv prostři na nábřeží dneška
Je škoda i malou chvilku
zmeškat!
Žádné komentáře:
Okomentovat