Sám u oběda



 

Zatemnění mysli

syslí bolest v uších,

když krvavé srdce buší

na poplach

 

Proč všechen strach

uvnitř je mi krutě cizí?

Možná vjemy nedávných vizí

ukradly samet něhy

 

Proč šlehy náhle nebolí

a přesto okolí ztrácí původní lesk?

Stesk asi usnul na vavřínu ...

Ani kousek stínu však není bez světla!

 

Proto v probuzení vylétla

trnová růže ještě bez vůně

- do tůně očí si cestu hledá

Bylo kruté sedět sám u oběda

 

 

***

 

 

Vidět, třeba jen na malou chvilku, náhlý kolaps blízké osoby je dosti silný zážitek. Naštěstí včasná pomoc díky radě našich strážných andělů na tč. 155 pomohla zachránit už tak chatrné zdraví jednoho staršího človíčka, co už je z nemocniční péče zpět v té domácí, kde je mu nejlíp ...

Děkujeme, že nad námi ve dne v noci bdíte ...