Popršelo do rána
a celé tělo hned,
ta rozechvělá membrána,
rozpoznává vlastní svět
- až po utajená zákoutí
Žádná změna
to vlastně není,
vždyť šlehy od proutí
dává každodenní probouzení
- třikrát sláva, vím že žiji!
Jen melodii rozvrzanou,
co ostrou hranou blaho řeže,
dávno svrhnout měli z horní věže
Hned život celý voněl by jak květy růže stolisté
- jenomže jsme sólisté!
Žádné komentáře:
Okomentovat