Sněhový rej

 

 

 

Krájí tmu na okraji dne

v háji, kde bezedné mraky

před mnohačetnými zraky

šprýmy na obloze

 dlouze předvádí

 

Prý jimi

 nebeští nomádi dští

mlžný závoj

 coby předvoj mračení

 

Ačkoliv nic není jako v létě,

i tak slastně vítr

 v první piruetě

chytl sněhovou vločku do náruče

 

Meluzína v ten moment zlostně do komína

začla skučet tklivým hlasem

Vítr nese až sem bílý šat,

co komtese stihl v reji rozfoukat ...