Když jeden mlčí

Jen tři otazníky
Žádná odpověď ani vysvětlení
Ani skromné díky není
Třeba v esemesce

Snad se stýská

A možná na náhrobní desce
láska
má nápis smuteční
a místo slzí
pohled netečný

Všichni jsou mu ukradeni
Pouhý zářez na pažbě lovce
Víc žena není
Jen ovce před porážkou
ponížená páskou mlčení

Nic nezmění
na faktu,
že ač ona v lásce se dala,
on po aktu
tvrdý jako skála,
hrdý na mužství probuzené,
mlčením útočí na ženské city

A ne, že ne!
Vzpomínky v srdci vryty
Otazníky dál do prázdna šeptají...

Jako král do pekla se díval,
ruce pěly o ráji
a něhy příval hasil oheň nekonečna
a láva mléčná změnila se
na skvrnu
v čase vran na poli

Kdy láska přebolí?