Po vodě prahne louka
Tělo touhou hoří
Pěkně prosím, smutně koukám,
přijeď k loži
Na záda ulehám
V ňadrech dva uhlíky
Nezhasí nikdo sám
požár tak veliký!
Tu moc muže ústa
mají pouze
Pomož, žár vzrůstá!
Pojď blíž
Neváhej již
Přitul se mi k touze!
Na svém autorském blogu vás vítá
- Lenka Rezková
- Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...
1 komentář:
Moc, moc pěkné!
Okomentovat