Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 13. června 2009

Žízeň



Oči dva plamínky,
majáky do noci

Ústa tak žíznivá,
není jim pomoci

Tělo mé, vyprahlá pustina,
ni kapka rosy nepadá do klína

Vysoko k oblakům čnějí dva vrcholy,
uprostřed tepajíc srdce si zabolí:

Oázu najít, najíst se do syta
nechť všechna bolest
v jeden ráz vypita!


Z knihy Volná jak prokletí

1 komentář:

mutil řekl(a)...

Hezký džbáneček, z toho by se pilo! :)
Tato Tvá básnička mne inspirovala už v r. 2007 hned dvakrát k reakci. Obě mám na svém blogu pod jmény Re na žízeň a Proutkař.
Je jen dobře, že vyprahlá krajina je svlažována. To je moc dobře. :)