Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 16. srpna 2009

Tož stalo sa!



Bude zo mňa královna,

dyž som stůpla do,

no zrovna bylo tam,

kde sa stáčá

chodník cez humna!


Na rande, já káča,

parfémom sa navoňám

a včil kdeže vůně sů?


To co se mnů ide

líbit sa može enom psům

Pane Bože, co včil?

Šak smrad je všude!


Galán sa opozdíl,

tož šupky do potůčku


Zlehka máčám ručku

a už su v něm

až po kolena!


Po blatě mazlavém

noha sa klůže

a místo nafintěné růže

zmoklá slépka z vody čučí


Hledám břeh

a máčám sa víc a hlůb,

hanbů kalijů sa oči

Tu dyby kopřivů ňa šleh!

Hrozné ponížení!


Nade mnů jak od elektriky slůp

galán čučí

a na mňa cení

zuby bílé


Pot veliký

v téj chvíle

zo mňa čůrá

skrz vodu až na paty


Sklopím zrak a už čuju, hurá!

Tož dyž ty,

tož aj já

a důle hadry aj ze spodničků!


Pak do hája

nese si ňa jak královničku…


1 komentář:

mutil řekl(a)...

ještě, že nechodíme bosi
to sa tak leckdy zmotá
že zrazu smrdí bota
to šak aj štístko nosí

kořeň sundá tričko
zmoknuté té "slépce"
pak jej šeptne měkce
ty má královničko

a v háju pak majů cosi
někdy tím co zrovna
nekrášlí moc humna
sa štěstí pomoct mosí