Štětec
Zas, jen tak z nudy, kreslím si ženu,
můj štětec opisuje něžně její boky.
Neptá se, štětec, po jejím jménu
vidí, ten uchyl, jen ty ženské boky.
Zas jen ta z nudy, maluji muže,
a štětec, můj přítel, kreslí ten chtíč,
jemně jej lechtá, hladí a vzdychá
nechci jej od plátna odtrnout pryč.
Chce kreslit klín, bříško a stehna,
nechce se soustředit na oči,
štětec, to prase, ta malá běhna,
chce být můj pán - tak mě otročí.
Líbám ten štětec, dřevo a údy,
chtivě se dívám mu do očí,
bude můj nástroj, pán a též sluha
a myslet si, že mě zotročí..
***
A jako reakce na básníčku v ,,Básnících" vznikla:
Žádné komentáře:
Okomentovat