Je mi ctí

Jsem rytířem sám sobě
Už co malé robě
bojoval jsem s draky,
věřil na zázraky
i pohádkám

Než dostihl mě klam neurvalců
- mladých starců s pocitem všemoci
I s jejich pomocí
vstal jsem z popela
Bez strážného anděla či ruky vstřícné

Stačilo říct, víc ne - jen krví stvrzený slib
Hned na to prototyp nového já začal se rvát
Vždy tak akorát - na remízu!
Proti hmyzu repelent,
na blbost však patent v koutku čeká na zrození

Komu není z hůry dáno,
tomu nakydáno od kolíbky
A kdo boj s vtípky nevzdává,
tomu se sláva jednou chytne za štěstí
Pak uslyší: ,,Poznat vás, mi je ctí ..."