A už zase

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chumelí

Vločka vločku stíhá

Ze jmelí nepatrná piha zeleně

hodně stísněně s bílým nosem

krčí se pod nánosem
 přetěžkého pápěří

Už nesněží

Vítr svlékl stromy do černé,

zatímco domy propouští do skulinek
vločky dotěrné, 

kde převlečeny za pramínek

chtějí posečkat do jara

To pak kytara

ptačích hlasů
 se od lesů rozezpívá

tak, že vrba jíva
 rozpučí se na bílo

Už aby to bylo!