Takhle po ránu

Kozí sněm a v něm

kozel s bradkou na kolena

On marně dumá,

která pak ta vyvolená,

co tu má

královnou se jeho stát:

 

,,Vznešený majestát zcela jistě

má bílá koza vpředu

Leč její výsměch živě svedu

představit si již nyní

Navíc s budoucí tchyní,

což velká potíž, mám velké spory

 

Ono totiž,

když onehdy byl jsem chorý,

místo mzdy za dobrou práci

od ní jen a jen láci

slyšel jsem od rána

- má ušní membrána odnesla to málem

 

No a když teď stal jsem se králem,

kozí sněť přece nevezmu pod křídla!

Zato, ta černá vzadu,

co si mě vyhlídla,

má zlato v hrdle, bílou bradu,

ale je z Nemanic - no tak zase nic!

 

Ovšem ta bílá vlevo,

co stojí sice jak bukové dřevo

a její píce - no žádná sláva,

snad proto v meziroží 

téměř holohlavá

(Jinak je fakt boží ...)

 

Ta má bude královna!

Jak proutek se narovnám
a hned jdu do ní

Už rohatou hlavu něžně kloní

- napnutý jsem jako luk ...

Mňam, to byl ale trk!"