Smutek prázdného bytu
si tu tiše píše vzkaz
Až na doraz v uších zní
famózní píseň dětských hlásků
Živý sen na procházku
životem vydal se po vlastní trati
Jen škoda, že velmi záhy ztratil cestu zpět
Ošoupané prahy - kulomet slov je minulost
Občas coby host zavítá
dospělá cesta spletitá
do prostředí vzpomínek
Kdy naposledy dětský lék prošel bytem?
I ten děda s hůlčičkou měl den,
kdy vlastní cestičkou
střemhlav co nejdál
prchal z rodičovského náručí!
Co už nabručí tvář vrásčitá!
Do každého čas drápky zatne a spočítá
kroky vratné do ticha prázdného bytu
Svědomí své teď zpytuj ...
Žádné komentáře:
Okomentovat