Našel se kámen,
co z nebe spadl
Proč jen hvězdný plamen
v atmosféře záhy zvadl?
Jako při nevěře:
Žár vstupuje do těla,
jiskry srší z náhlé vášně,
v očích nejedna noc probdělá
zvláštně
točí kolem osudu
Když minulost necháš vzadu,
(přiznání prý polehčující okolnost)
budeš za pobudu
a pro neodpustitelnou zradu
doma pouhý pro vždy host
a život dlouhý
svědomí již srdce tíží
A když vůle touhu rozlomí
bez potíží?
Už jen výčitky kam dohlédneš,
že šance protekla ti skrze prsty
a život dál levná lež ...
Ničím nemůže být
si nikdo jistý!
Nejde skrýt,
že pouta pevná slibujeme před oltáři
Děti nám je pečetí!
Přejde leden, přejde září a …
Sáhni do své paměti!
***
Bylo, je a bude, že slibujeme si lásku a věrnost na celý život, pak z ničeho nic místo štěstí zůstane jen spousta nezodpovězených otázek
Žádné komentáře:
Okomentovat