Na obláčku

Sedíš si na obláčku,
do taktu kýváš nohama
Spoutané ruce lákají:
Blíž, pojď blíž,
prosníme spolu do rána!

Černému mráčku v zajetí
lehce padla jsem
Jen potají
smím snít sladký sen
Touha prosícně vztahuje paže
do prázdnoty nekonečna
a usoužené srdce se táže:

Proč první láska není věčná?
.