Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

úterý 10. září 2013

Smolná

Každý sluncem vysmátý
a já těžký krok
Totiž smůla na paty
lepí se mi rok co rok

Jdu takhle kolem haluze
Zavadím téměř nepatrně
Už díra křičí na blůze
a hlava začne brnět

Jindy kráčím chodníkem
Je vyšlapaný do sucha
Akorát v místě otočky nad rybníkem
sklouznu a za zády směje se i ropucha

Nebo jak brodili jsme se vodou spolu
Sahala tak po kotníky
Před pádem mi bota našla zmolu
a ty po ostříknutí mezi zuby cedíš: ,,Tak ti díky!"

I ta blecha,
co veze pes v kožichu,
každého bez všimnutí nechá
a mne při štípnutí vůbec není do smíchu!

Fakt, neproběhne jediný den
bez špetky smůly!
Každý rukou či slovem pohlazen
a já dostanu leda tak po papuli

Mám totiž v patách smůlu
vrostlou spoustu let
I u včelího úlu
tahám žihadlo, zatímco ostatní lížou med


Žádné komentáře: