Schází

Ba, schází mi, schází
Pevná dlaň, co pomohla by od nesnází
Motýlů stráň s bzukotem včel
I sen, co s tažnými ptáky odletěl
a nevrací se stále ...

Jitrocel vkládám na rány nenadálé
a přesto ony víc a víc
protknuty bolestí bez hranic

Překrutý úděl těch,
co dobro stále vidí,
za bezmoci vzdech
se před světem stydí
a v samotě krytu čekají na zázrak

Ať za noci či po úsvitu
chceš pomoci

Není jak!
.