Kdo to přišel?

To je ta mrcha,
jíž zveme láska
Mnohý před ní prchá
Jiný do nekonečna laská
slovy, činy i okamžiky prchavými
zázrak lidskému rodu daný

Je královnou žití,
co vždy nečekaně
lapí tě v sladkost sítí
Však boty prošlapané mají ti,
kdož citem ochuzeni
sčítají oběti

Jsou žáby na prameni
vlastní slasti
a sebe věky věků drží v pasti!
.