Smrt dokořán otevřela bránu
Tentokrát neváhal
Lhostejno, zda zvečera či k ránu
Prostě šel dál a dál...
A není cest zpět
Bez dna bolest zanechal
A ulomený květ
Dnes loučíme se s tebou, milý,
ve vzpomínkách obživlých
Ještě včera noc jsme protančili,
duši prohřál srdce smích
Proč nezůstal jsi ještě chvíli?
Proč život tak nečekaně
v nicotu se rozlomil?
Volně slza další kane,
zastiňuje
denní svit
A co lesy, ptáci, laně?
Zapomněl ses rozloučit!
Netruchlete, moji drazí,
chci již jenom tiše spát...
Vraťte retům úsměv
Moc jim schází!
Sejdeme se jedenkrát
***
Tentokrát neváhal
Lhostejno, zda zvečera či k ránu
Prostě šel dál a dál...
A není cest zpět
Bez dna bolest zanechal
A ulomený květ
Dnes loučíme se s tebou, milý,
ve vzpomínkách obživlých
Ještě včera noc jsme protančili,
duši prohřál srdce smích
Proč nezůstal jsi ještě chvíli?
Proč život tak nečekaně
v nicotu se rozlomil?
Volně slza další kane,
zastiňuje
denní svit
A co lesy, ptáci, laně?
Zapomněl ses rozloučit!
Netruchlete, moji drazí,
chci již jenom tiše spát...
Vraťte retům úsměv
Moc jim schází!
Sejdeme se jedenkrát
***
Pro dnešní den, kdy vzpomínáme na ty, co už mezi námi nejsou, jsem zvolila báseň napsanou po smrti strýce, který byl hajným...
1 komentář:
Hezká dušičková báseň. Bohužel, všichni jsme smrtelní a jednou snad i na nás bude někdo v dobrém vzpomínat, protože tak dlouho jsme živi, dokud jsme v něčím srdci.
Okomentovat