Černý den, černý sen
Cop minulosti zapleten
k zlosti i k slzám
Jen múzám
svolíme rozplétat
vlásek po vlásku
Podzimu prostíráme otázku:
Proč já? Tolik je lidí!
A proč jen mě smůla vidí?
Což nemám právo na život
a na štěstí?
Před sebou stále plot
a červené návěstí
A chce se jít dál...
Odhodit žal,
smutek vysvléct do hola,
by bolest nemohla
kvést na trnitém trápení
A právě na dně zítřek pramení
Uvnitř nás
je síla nepoznaná
Vlastní já a vůle vstát a jít
Ač zdá se rozedraná
stačí zbytky uchopit
a z cárů počít zítřek plést
Chce to jen vykročit
na jednu z mnoha cest
a přestat minulosti otročit
***
Dostat se na dno znamená možnost znovu vykročit
Žádné komentáře:
Okomentovat