a v okolí
Ostří slov
ztroskotalo
na odvetě mlčení
Už se zdálo,
že souznění
padá do roklin
podzimního listí
Naštěstí
jen noci stín
proniká v soukolí
prostřených dlaní
I stín zabolí
v šeru samoty!
Vešlo svítání
A pak Ty
.
Okomentovat
Žádné komentáře:
Okomentovat