Světlo v dálce

Stojím nad propastí

Dole vaří lávu

Hodně přiložili!

Naděje v pasti,
nezájem o slávu

Ani tanec víly
neláká

Jen řeku překročit

Bez strachu pytláka
po kamenném mostě
ruku v ruce světem jít

Ne být pouhým hostem
na pokraji ráje!

Vědět a znát, že ruka
tvá i má je

Odhodit muka nejistoty,
znát slova i činy

A ty?

Snad sám a sám
díváš se do krajiny

A mlčení meč!

Stát tiše chci tam…

Lávo, srdcem mi teč,
vypal bolest nezměrnou

Být tak tvou lucernou …
.