Podzimní výkřik

Smutkem podzim kouzlí barvy noci
Stříbrem mlhy halí slunci zář
Vcházím v samotě a bez pomoci
v hodiny příští, slzy na řasách

Odehnat tíseň obživlých hřbitovů
se záblesky mihotajících se svící,
co prospaly teplo letních dnů

Žárem zdolat touhu snící
Jedinou, co v nejkrutější zimě
zplna dýchá vůni jara

Proto ryzí láskou obejmi mě,
bych smutkům v šeru vale dala
.