Šenkérečkám

Autor: mutilův poetický blog

nalij mi, šenkýřko, nalij mi vína
přines mi, prosím, bílého džbán
k mému žalu se hodí kyselina
přisedni též, ať nepiji sám

nalij nám, šenkýřko, nektaru bohů
ať zapomenu na její pas
a řekni mi, zda pohladit si mohu
jemný, plavý, vlnitý tvůj vlas

promiň mi, šenkýřko, smutek mě halí
tvá přítomnost pomáhá trochu
to pokaždé rozchod tak hodně bolí?
v tvých očích čtu: pokaždé, hochu


***
A má reakce:


Pro šohajka

Leju ti, šohajku, pohárek plný
Vínečko ze džbánku jen zvedá vlny
pro srdéčko samotou bolavé
V mojem pohárku slzička uplave

Naleju pohárek vínka červeného,
by bolest odešla do světa širého
Vléla se do chladnej vody v potoku,
by zas bylo ti, zas bylo do skoku

Pak doleju v pohárku čistého vína,
bys viděl šohajku, bys viděl zpříma
Až na dno pramenů, do všech bolestí
Tam spatříš chodníček, vede tě ke štěstí
.