Snad korozí,
že jeden chybí do páru?
Hlasitě rachotí, lomozí
rozvrzané kolo života kočáru
Sem tam přes kameny
skáče jízdou unavený
Kolébavé káče
na životní cestě
Chvíli ve fraku,
hned v ošoupané vestě,
za svítání i za kuropění
sune se světem zázraků
A kočí není
Sám svíráš opratě,
dlaně od krve
Tu něha líbá tě
Vždy jednou poprvé!
A známá trať
a neznámý směr
Občas špitneš ať
a jedeš na sever
houpačky ošuntělé
Tolik rýh
zanechává v duši, v těle!
Pak Satanáš cosi pích
Kamarád defekt prozkoumal,
oprava společná
Ty jedeš dál,
jemu blikla konečná
a přibíráš cestující
Už nejsi sám jak dosud...
Stopka na dálnici,
štěstí krade osud
Ortel zní: Účastník nehody!
A nejsi s ní
A nevěříš v náhody
Drahá zkušenost
zuby se směje
A zlost
dávno není
Slunce hřeje,
stojíš na chodníku,
za ruku další pokolení
A schází slova díků,
když opratě padají z rukou,
koně přestávají ržát
Dál v mladých naše srdce tlukou
Co víc si může člověk přát!?
Žádné komentáře:
Okomentovat