Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

úterý 21. července 2009

Čím to je?


Snad korozí,

že jeden chybí do páru?


Hlasitě rachotí, lomozí

rozvrzané kolo života kočáru

Sem tam přes kameny

skáče jízdou unavený


Kolébavé káče

na životní cestě


Chvíli ve fraku,

hned v ošoupané vestě,

za svítání i za kuropění

sune se světem zázraků


A kočí není


Sám svíráš opratě,

dlaně od krve


Tu něha líbá tě

Vždy jednou poprvé!


A známá trať

a neznámý směr


Občas špitneš ať

a jedeš na sever

houpačky ošuntělé


Tolik rýh

zanechává v duši, v těle!


Pak Satanáš cosi pích

Kamarád defekt prozkoumal,

oprava společná


Ty jedeš dál,

jemu blikla konečná

a přibíráš cestující


Už nejsi sám jak dosud...


Stopka na dálnici,

štěstí krade osud

Ortel zní: Účastník nehody!


A nejsi s ní

A nevěříš v náhody


Drahá zkušenost

zuby se směje


A zlost

dávno není


Slunce hřeje,

stojíš na chodníku,

za ruku další pokolení


A schází slova díků,

když opratě padají z rukou,

koně přestávají ržát


Dál v mladých naše srdce tlukou

Co víc si může člověk přát!?



Žádné komentáře: