Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 5. července 2009

Štěstíčka z poutě



V krámečku na rynku kupte si štěstíčka,
                                                           štěstíčka z pouti

Někomu vykouzlí úsměvy na tváři, jiného rmoutí
                                                                        tajemství v obálce
s vepsaným osudem o práci či zahálce
                                                         Chceš jedno z nich?

Kolotoč roztáčí tón barev křiklavých ...
                                                           Zběsilý let!
Z výšky všech atrakcí, v bezpečí náruče, jí patří svět!
                                                                                Lidskému poupátku
Dole zří kočárek, sedají labutě, stáčí zrak na matku:
                                                                             ,,Smím za ním jít?"

Nad vrnícím robátkem táta se naklání, čaj dává pít
                                                                           S ním cizí paní
,,Přišla jsem za tebou, maminka čeká nás,
                                                              pospěšme za ní!
Tvé místo u stolu netknuté dlouhý čas
                                                         Práce jsi hodně měl?
Nemohls přijít k nám panenky potěšit?
                                                         Vyprávět zvečera?
Nikam tě nepustím! Zase již dva vás mám!"
                                                                Písnička dozněla...

V síle své vztyčil se, úleku v očích děs
                                                          ,,Tys to dítě?!"
Šmátrajíc po kapsách hrst drobných našel kdes
                                                                       ,,Na, ať nevidím tě!"
Otcovskou lásku zakoval v srdci svém kamenem
                                                                        ,,Pojď, jdem..."

Otočil kočárek a s cizinkou pod paží
                                                       ztrácí se v davu
všech reků rek, jemuž srdíčko podťaté
                                                          srazit chce hlavu

Zulíbá maminka perličky slzí. Nepláče pro tátu!
                                                                     Tenhle byl cizí...
Penízky padají do prachu náměstí
                                                     ,,Kupujte obálky, obálky pro štěstí!"


Žádné komentáře: