Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 15. července 2009

Kdes ty?



Kdes ty, můj milý,
kdes ty ve chvíli,
kdy otvírám něžný snář
a láska jak svatozář
přichází potěšit tělo spící?

Kde toulá se tělo tvé,
když touha obejme
rozjasníc na sta svící?

Ještě jedenkráte
ptám se krutý kate,
proč s ránem usmrtíš
přání mé výš jen výš
stoupati ku hvězdám?

Tam přec nedojde nikdo sám!

1 komentář:

mutil řekl(a)...

Nádherná fotografie!
U nás byla předevčírem také duha, ale jen taková dočervena, slunce už zapadalo a tak bylo rudé a jeho světlo už neobsahovalo ostatní barvy. Duha vypadala zajímavě, jenže už dávno nejsem ten zuřivý fotoreportér a foťák mám bez baterek. Je to škoda, takových duh moc k vidění není, alespoň u nás.