Blesk stíhá blesk
Hromobití vzpomínek protíná mysl mou
Projel srdcem stesk na lásku v moři ztracenou
Prohlížím zdařilých fotek pár
Říkal, že přidá mi okamžik spoutaný v Loret de Mar,
blízkostí omámí
Slaný příval modř očí kalí
Klesám do propasti
Stoupám na nejvyšší vrchol skály, tonu v slasti
Pevněji spoutej
či přetni kruté lano!
Tíží i vznáší zároveň
Má ústa šeptala ne!
Tělem plálo ano, vem,
celou si mě vem!
Utichla bouře
v řádcích schovaná
Další soumrak halí slunce svit
Snad samotu prospím do rána
Pod letní oblohou dovoleno
pouze snít…
1 komentář:
Nádherně sepsaná vzpomínka.
A černobílé fotografie mají své kouzlo.
Okomentovat