Ráno slunce na nebi,
záhy šeď si velebí
a slza hledá
místo na tváři
v zápraží
náhlého ticha
Spěchá…
I čas
v kaktusovém mámení
voní v tichu
Poledním steskem
obří květ dýchl
zranitelnou krásou
prchavé vteřiny
Ještě se oči pasou…
Na svém autorském blogu vás vítá
- Lenka Rezková
- Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...
1 komentář:
Každý květ potěší, ale ty kaktusové obzvlášť. Nám kaktusy nikdy nekvetly, daří se jen vánočním. To ale nejsou kaktusy, že?
Okomentovat