Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 8. července 2009

Ach jo


Být tak ptáčkem

Možná stačilo by motýlem

a proletět se nad obláčkem

po světě, po širém


Cítit vůni něhy,

slétnout dolů

až tam, kde oceán

myje břehy


Nás dva vidím spolu

na písčité pláži,

stín palmy vrhají

Oblázky háži


Blížíš se potají

a touhu tiskneš v náruč vlnobití

Pak v tůni sladkovodní

jsme banány i datly sytí


Plyne den po dni

pod blankytnou oblohou


Proč motýli nad mraky nemohou?



2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Jako když vzdycháme.Vájinka

Lenka Rezková řekl(a)...

Zdravím Vájínku,
ráda ji zase vidím na svém blogu