Nedělní vibrace

Jsem vibrující fontána
On od rána
v pelechu,
bez spěchu
sleduje telku!

Na modelku
kukadla valí
se slovy chvály
na pevné poprsí

Má trpělivost
na kusy
ohlodaná

Tak dost!

Dveří rána
pleskla do klidu:
,,Odcházím k tátovi!"

(A pak zas přijdu)
Život je holt takový ...

Stín noci

Nabobtnalé noční stíny
spouštějí se do hlubiny
myšlenkové temnoty

Proč já, proč ty
nesem světa břímě?

Neupřímně
mocní s námi jednají
Jsme u dveří lokaji

Čí je vina,
když domovina
ve větru se kymácí
a slizcí slimáci
od hradu
pustoší vlastní zahradu?

Kde najít medicínu?

Marná sláva
Ani v rýmu
se neschovává ...

Bylo, či je?

To vám kdysi dávno
hradní pán,
(ještě nebylo rovnoprávno)
našel geniální plán

Chalupu dá zatoulanci
za pár grošů,
co má v ranci
(Bude pokoj od hastrošů!)

Také pronajme mu
pole malé jako dlaň
On přivede si ženu,
spolu vydělají naň

Navíc dá k dispozici
párek volů
Stačí, aby všici
na panském dřeli hezky spolu

(Což malým psáno pod řádky
smlouvy velmi výhodné)
Vše vypadalo jak z pohádky
než do roka a do dne

čas vletěl do neúrody
Pán plné sýpky
Ti dole hrnek vody
a zadluženost do kolíbky

Co roste sílí
a má se k světu
A už pán milý
s drábem je tu

Bez práce má měšec grošů i nevolníka
(A tomu dnes se podnikání říká!)


***

,,Chcete peníze?
Výhodně půjčíme!"

Tu z výhody je nevýhoda,
peníze, dům, vzala voda,
teda exekuce
a z člověka jen kus onuce,
co marně hledá práci

Kam se hodnoty dnes ztrácí?

Neviditelná křídla

Křídla myšlenek
nejlepší lék
na chmury, problémy

Když svět se hroutí,
právě my
z proutí slov
vzácný kov
ulijem

Pak den
v slunci se třpytí
a sumci,
co rybář chytí,
mají metr nejméně

Vzájemně
rozdáváme citů náruče
Tolik jich v sobě máme!
(Stačí sundat obruče ...)

Potemněle

Na úbočí v modři očí
zatáhlo se

Skoro kose šlehl blesk
do daleka

Na odlesk jiskření
zasmušile touha čeká

Nejsme stvořeni
pro prázdné chvíle,
ale pro plnost květu!

Stále věřím
a beru křídla
všech ptáků v letu

Kolem skel
vteřina zřídla
v pel

Hodiny minulost tikají
na pokraji budoucna
Je ryzí!

A na úbočí v modři očí
černá tma světlem mizí

Zaměstnanost

Marná sláva,
práce šlechtí
a ještě více zaměstnává

Má v sobě zlost,
je štěstí i prokletí,
i denní povinnost

Nejde být tu i tam
To ví i ti,
co lenoší nejradši

Ráda vše pročítám
Jen čas nějak nestačí

Pak na úkor spánku
či rodiny
píši novou stránku

Navíc prstoklad
stal se mi
zabiják vlastních zad


***


Je zajímavé, že čím více máme strojů a pomůcek k ulehčení i urychlení práce,
tím méně stíháme a máme k sobě dál
Dříve se všude chodilo pěšky, možná koňmo, práce se dělala ručně a přesto lidé na sebe měli víc času a hlavně si byli blíž

Pro ,,Jaromilu"

Na nebi miliony hvězd,
na blogu šest
sluncí se třpytí

Na louce kvítí
je mnohem více,
možná i na tisíce

A šestý květ tady
vykvet něžně do zahrady
Spíše něžná víla

Nese jméno Jaromila