Květnový východ slunce na Salaši

Foceno 8. května 2016 v 6 hodin ráno ze zahrady ...

Když kácí les

Netečnost stromů
větrem svlečených do naha
Poctivě hlídaly cesty domů
Dnes nesplněná přísaha,
teskně šeptá do mlhy očí

Čas, co se neptá,
ten neúprosný kočí pas štíhlosti zaoblil
do předklonu podzimu
Vše, o čem kdo kdy snil,
vítr ještě nestihnul nasbírat do vzpomínek

Deště plamínek mrazu brzy zhasí
Pak těžko asi přes sníh sáhneme na léto
sluncem rozžhavené
Kdo ví, zda bolí to, když do kamene
zlatem rytec jméno tesá?

Z lesa motor pily opět kvílí
přes ticho zakleté v kruzích letokruhu
Do popruhu další berou kmen
v den poslední - nikde slavobrána!
Jen krutá rána krajem teskně zní  ...

Lovy beze zbraní

Na houby

Nebezpečná šelma

Máme doma kotě šelmy
Že spí v botě, je samozřejmý

Svěží hrátky pro úsměv očí
má bez meze
Do zahrádky lehce vkročí,
na strom vyleze

Mouchy, vosy, vrabčáci
ba i myši,
ze dvorka se vytrácí
jen ji slyší

Každá šelma bez oddychu
vydrží jen stěží
a že postel nemá,
na kožichu leží

Hotel ,,Linea"

Ani se nechce z tepla pokojíku,

ač občas v ruce kliku

drželi jsme bez dveří

To spěchalo se k večeři

či ke snídani

(Věru, moc dobré bylo hodování!

Dík patří personálu všemu,

za příjemné chvíle, za přijatelnou cenu

i za zkušenost:

Ač plíce máme zdravé,

zato vleklou bolest zad,

OXY prý to pravé

A okamžitý protest nepřijat!

Holt, co je psáno,

to je dáno

a kyslíku není nikdy dost!

Váš celkem spokojený host

""""

Je prima na pár dnů vypnout od všech starostí a věnovat se pouze sobě. A když je to ve dvojici a navíc je v místě ubytování i přístup k internetu ...

Podzimně

Koberce listí
na zemi leží
Buďte si jistí,
že nezáleží
z kterého stromu
pestrostí hýří
cesta k domu

Ráno ledové chmýří
háčkuje krajkoví
přes barev škálu
Tvářičky zrůžoví
a my máme páru
při každém výdechu

V lese poslední hříbek
choulí se u mechu
Tepla ždibek
schoval pod čepici
Prsty prokřehlými
hrabeme podzim ke krajnici
paní zimy


---------------------------------------------------------

A zase mi to nedá, komentík přidávám pod čáru
Můj velký patří dík ,,Odowakaru":

Říjnová sobota

Takže je podzim, - řekla cesta.
Zablácená jsem dozlata.
Když po mě jezdí lidé z města,
mají vždy kola od bláta.

Deštníky-houby na mě rostou,
prý je už podzim. No, já vím!
Potoční býlí s vůní prostou
soupeří s vanem jablečným.

Mlha mě k ránu vždy o kus zkrátí,
v šál halí moji krajnici
a říjen počal bubnovati
prstíky deštěm vonící.

Nejen májové

Krmení dravé zvěře, akorát že zrzek je kocour
Není nad přátelství
V košíku je nejlíp
Siesta v Egyptě
a odpočinek u nás
A je to v bedně