Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

úterý 25. října 2016

Módní proudy


Mlžná šála omotala
louku, les a hned ples
pestrobarevného listí
roztančil předzimní rej
do šepotu ticha

Příští jaro prej
přes zimu zeleň smíchá
do odstínů lepší módy
Dnešní už totiž nefrčí
- nastupují nové proudy!

Jen jehličí na smrčí
či na borovici,
na rozdíl od listnáčů a modřínu,
nechová se jako všici
- navolilo neproměnnou fazónu



neděle 23. října 2016

Plody podzimu

 
Jdu zvolna ulicí vánku
Na skici východu
slunce pohodu do červánků
kreslí oparem dušičkového podzimu
 
V zlatě den rozvinul
mrholení prokřehlého listí
Už jen pod nohami šustí
vjem poztrácených okamžiků
 
Snad ze zvyku pátrám
po posledním jablku
v obnažené koruně a tam,
si lebedí - věřte, nevěřte - dvě dýně!
 
 


čtvrtek 20. října 2016

Jen pírko utečence


Divně je mi v zemi
každodenních stresů
Cestou nesu tíži vin,
 klesám do roklin
rozmáčených očí
Dám je pod zámek

Což může být zločin,
když beránek,
přes osobní prohry,
zatne ostré rohy
do šedivé kůže
vlčích služek?

Mezi všemi vjemy
dál žalostně je mi
Náhle pták zpěvem svým
černý dým rozprášil v něžný pel
Vlastním dech v prázdné sklence
Pták odletěl,
na prstech pírko utečence ...

středa 19. října 2016

Nemeškej



Co s tím,
když na plný plyn
válcuje čas
jarní vůni sedmikrás
na výsluní podzimu?

Kolik dnes nestihnu
dodělat věcí?

Ještě včera přeci
nejedna včela pilná
nosila do úlu pel,
teď jen popel z komínů
snáší se na růže v zapomnění

V písek i kámen se mění
v realitě času

Včera dítě, dnes v třesu
pije čaj z láhve kojence
na okraj dopití
než v plence zachytí
poslední výdech samoty

Na ploty bez viny sedl stín včerejška
Začni od vteřiny - hlavně nemeškat!

čtvrtek 6. října 2016

Zkušenost poučí

Vyšla polárka
mezi oprýskaným stromem
- nezměrná je dálka,
kterou chceme
teď a honem překročit,
zatímco cit kulhá v závěsu
 
Už má novou adresu
I dívku v podpaží
Ona závaží
do srdce tetované
Prostě někdy se stane,
že hosté jsou blíž než domácí
 
Drsný i plyš,
když rána krvácí
podebrána zánětem
Támhleten víc nesmí na oči!
Podzim plískanic do ruda třešeň rozmočí
než zima dá vale minulosti
 
A tak stále dokola:
Jarní květ i zeleň listí
podzim rozorá barevnými tóny,
než lampiony hvězd
spánek se sny zaručí 
Zima běsní, zkušenost poučí

 

středa 5. října 2016

Podzimní duha












 
Noční šero se propršelo
do palety podzimu
Stráň - rozvitý květ leknínu,
ladně vyloupla se
na terase promočené krásy

Stromům o dům
vítr čechrá vlasy z listí
Už stín slunce pohltilo,
zrovna když chladné bílo
morseovku vyťukává krupkami

Nad námi
v zamračeném výsluní
škálu barev duha doplní
- z břízy šplhá do nebes
neskutečný spektra ples