Jen krůček

Život je příliš složitý,
abys sám sebou opitý
až do němoty
nadnesl ses přes trampoty
bez škrábanců

Nevděčná role psanců
dere se pod kůži,
když nevědomí zadluží
vlastní domy

Tu náhle váhavě
určují se kroky příští
Máslo na hlavě
a faul na vlastním hřišti
bolí nejvíce

Proč přeplněné lavice
tleskají soupeři,
bezdůvodně?
Kdo moc má, tomu se uvěří

A ten kdo na dně
plném mrazu
ví, že jediný krůček schází
Do odrazu
od nesnází

Minutový relax

Co je to?

                                                     Správnost odpovědi si lze ověřit na: Směrový relax
(Autor neznámý)
Odpověď z Houbový relax zní: Hřib je jeden. Jinak je viditelných 12 kozáků, do košíku jsem dala celkem 16 kousků z vyfoceného úseku

Pondělní probuzení

Pondělí jakoby bez užitku

právě teče v sítku

všech dní

Sotva se rozední

musíme z postele

a včerejší přátele

skryla noc do ošatky

 

Krok ospale vratký,

tělo těžce procitá,

když budík necita

mocným zvonem lapí tě

Zatímco v blankytě

za okny jetel se tetelí oroseně,
nás povinnost krutě žene

do pracovního koloběhu
Nikde skrýš

 

A čas v běhu

nezastavíš

Mámivé chvíle

Rána jsou tichá,
řekl kdosi v poušti
u vyschlé Růže z Jericha
Ani kosi nepějí v houští
Všude písek pouze

Také ví se,
že voda v strouze
leda tak
ve fata morgáně 
šálí zrak

Ženy oddaně zahaleny v roušce
a muži v nejedné zkoušce
prošli bez poskvrny
Velbloudi odtahají tuny
v kraji za mořem

Okamžik zachycen
do vzpomínek
a dnes už jen snímek
připomíná
Jó, nám tam bylo vážně prima ...

Krok do nejistoty

 

Výpověď

v podniku dnes vévodí

Právě teď

se mi ale vůbec, vůbec nehodí!

 

Tolik lidí na chodníku

náhle a bez debat!

Lemplů i poctivých pracovníků

Svět do škarpy tím pádem pad

 

A přitom ještě včera to vypadalo,

že vše fámy či legrace

a dnes do krabice balím ,,stálo"

Já budu bez práce!

 

Po tolika letech náhle bez prostředků,

hlavně hlásit se na úřadě!

Míti tak hodnou a bohatou tetku,

či stačila by známost na hradě ...

 

Jó, to by se jinak žilo

Kam poděla se dřívější jistota?

V hlavě blesky a černo-bílo

při pohledu na titulek - jedna stačila by výplata ...

 



 

***

Kolik zaměstnanců zas muselo číst zprávu o výpovědi a pak jako zákusek vidí titulek.
(Nezávidím, jen se ptám: Kolik v Agrofertu tak asi ,,berou" obyčejní pracující?)
http://www.novinky.cz/domaci/343105-babis-bral-loni-v-agrofertu-za-dva-mesice-37-milionu-cisteho.html

Sluneční saze

Slunce vychází

ušpiněné od sazí

Noc celičkou

pod pokličkou hvězd

muselo mést oblohu

a tam dole od rohu

kometu vymetlo

Když dostalo ji na světlo

ocasem otřela se mu o líce

a hned jak střela

protkla dráhu měsíce

hvězdnou září

A proto slunce v tváří

má dnes konejšivé mraky

Nebe pláče a les
taky slzy roní

I pod jabloní

napršené dosyta

Slunce zvolna prosvítá

Je totiž po bouři

Hory si ještě zakouří

a z deště oživla krajina

Do mrtě spláchnutá je špína

Hvězdný spad

Padala hvězda zprudka

a ač se to nezdá,

ani drobná hrudka

nevletěla mezi stromy
Zanikla a my

zábleskem lapeni

stojíme v úžasu

 

Hlavu dám k rameni,

když prsty sjel do vlasů

prostřených do noci
Sedáme na kámen

Vzájemný útlocit

v souznění třaskavém
prolétá přes těla

Země se zachvěla
a ač se to nezdá
padající hvězda
prolétla osrdím
Ještě teď se celá rdím  

 

Žijeme ve spirále

Spirála pokroku
přes ústa proroků
rozrůstá možnosti
Jsme malou součástí
kolesa v rozběhu
Někdo jen na břehu,
jiný uprostřed soukolí
zkouší kam dovolí
rozpětí křídel zaletět
Země je hřídel
a svět
dokořán

Vesmírnou silou hnán
s pilou v ruce
člověk prudce
žene se vpřed
Někde k prospěšnosti,
jinde jsme mocný vřed,
co rozežírá kosti
vlastního bytí
a lačně hromadí
penízky v síti
klamavé moci

Žijeme pro mládí
Příští generaci
předat štafetu
je odvěký cíl
Ne děti přišité na netu!
Ani Černobyl či válečné zóny
Před námi vztyčený prst
a je zbytečné kolébat slova: 
My máme půst, to Oni
a ruka Satanova!



***


http://www.novinky.cz/muzi/342819-je-mu-19-a-bojuje-proti-celemu-svetu-pritom-chce-pomoci-vsem.html

Kolik?

Kapitán Čas

na vlásku sedí

Pádem srazí si vaz,

když opět naposledy

napíná tětivu

pěnivému moku

 

V bublině na pivu

teď prská

Prý, že zmokl,

když vteřina úzká

stočila minutu do celé

Ta bublina,

co s proudem si vesele

naskočí do klína

žíznivé tváře

 

A kapitán Čas

ve flotile kalendáře

opile kývá se na stranu

Jen pikolík

a rýha v seznamu

ví kolik!

Orosený

Udělám cokoli
Klidně i na poli
postavím strašáka,
co chmury odláká
od všech kolemjdoucích

Pak v temných nocích
rozsvítím úsměvy
a tajně vložím do vývěvy
všech lidských smutků
nezbednou smrtku

Celou i s kosou
stát nechám ji bosou
ve vakuu nikoho
Vždyť stále je na nohou,
tak ať chvilku spočine

Snad mi pak promine,
že udělám cokoli
jenom ať nebolí
samota v probuzení
Už slunce vysouší smutek orosený ...

Jdu ven

Ve štítě domu

neznatelná čára zlomu

zlehka fárá do středu bytí

 

Lapeni v síti

Krmení u notebooku,

ztuhlou ruku na klávese

 

Vše přenese

I osobnost na samý chvost

společnosti

 

Všichni hosti

věznitele, co nás cele

pohltil

 

Tolik sil

rozdaných bez užitku!

Následuje bolest v lýtku i v páteři

 

A zatím u dveří

ťuká další letní den

Já du ven ...

Zaletněné

 

Na obloze vymeteno,

když ve Velkém voze

skryli temno letní noci

 

Nicnedělání je bezva pocit

Bývá k mání tak jednou ročně

Co si počnem s volným časem?

 

Běží vítr zralým klasem

v lánu obilí a my tu

teplem opilí lapáme po dechu

 

Sedneme na chvilku do mechu

Ty pilku odkládáš na zem

a já blázen slunce skryji pod řasy

 

Zrovna nad hlavou slavík zpívá si

notu něžně houpavou

a ty zběžně vkládáš ústa na rty rozechvělé

 

Jemné sousta hlad po těle

rozsévají, proto dál jsi zván

 Cesta k ráji dokořán

 

Stmívání červánků

Stmívání červánků
ke spánku vábí,
zatímco v chábí
ukrytí zajíci
brousí si na píci
zuby rozmlsaně

Za nimi čtyři laně
s kolouchy
právě si mouchy
hromadně počítají

A to přímo na okraji
lesa, kde kdysi komtesa
s pacholkem,
po dnu tak horkém,
přišla o vínek

A tenkrát barvínek
zmodral závistí,
když štěstí
krvavě po trávě
rozpustilo vlasy
nepoznané krásy

Směrový relax

Kde asi?

                                                     Správnost odpovědi si lze ověřit na: Záživný relax
(Autor neznámý)
Odpověď z Minutový relax zní: Písmenko ,,m"

Letní bouření

Nebe rozjasnilo tvář,

když prostovlasá slunečnice

mlžně osvěženou svatozář

roztočené zlaté svíce

prostřela do svítání

 

Zatřpytla se rosa ranní

a kosa sviští po trávě,

co řádně složí do pokosů

Slunce lačně hned otavě

dosouší i zbylou rosu

A tam vzadu, za horama

se mraky řadí do šiku,

by po polední černé drama

vyplázlo sněť blýskavého jazyku,

co lehce vznítí rozpálenou zem

Rozbouřené krupobití

hned potokem
žene se jak o závod

Až k večeru pevně slunce svírá
opratě rozvášněných vod

Pak v šepotu křídel netopýra
měsíc hvězdy vede v nekonečnu
a tu vidí, na otavě u háje
mladík zase krásnou slečnu
 směruje až do ráje ...

Neskutečný příběh

Nepomohly mi mé děti,
stěžuje si zralý muž
co práci uhýbá jak sněti
a v ústech svírá slovní nůž

Ty, matko, jsi teď povinná
přispívat mi z důchodu
Sourozenec všechno má
a já mám mít jen chléb, vodu?

Kašlou na mě všichni kolem
Ani krev se nezaručí,
když exekutor horem dolem
MŮJ dům svírá do obručí

Za netopýra jsem se oženil,
co sužoval mě celé roky
Na práci včil nemám sil!
(Však v kapse skryté mstivé broky)

A mé děcka nedostanou ani halíř,
raději vše probendím!
Vždyť tátovi nepodaly plný talíř,
když s rozvodem spatřil Smrtky stín

A to řádně platil výživné
na studenty určené dle soudu!
Děti o NĚJ starat se byly povinné!
(Nyní jezdit bude na velbloudu)

Má teď v domě novou paní,
výřečnou a podnikavou
Řádně k zemi se před ní sklání
a intriky už plují hlavou

Matko, že tvé staré srdce stůně,
vím já, dobře vím
Však tys bezedná má tůně
a já žíznivý tvůj syn ...

Záživný relax

Kdo asi?

                                                     Správnost odpovědi si lze ověřit na: Deštivý relax
(Autor neznámý)
Odpověď ze Směrový relax zní: Na severním pólu

Mému děvčátku

Hledám cestu zarostenou

lískovými pruty

Čas je stěnou a ty

stále nepřístupná

Jsi svá již odmala

Znáš jak chutná,

když do vínku jsi dostala

prázdné dlaně

a trn v ráně hnisající

Letní vítr slzy z lící

vysouší

Jsi mi vším neustále

Jsi slunce, stín,

lampa v temném sále rozžatá,

hvězda za obzorem

i holka copatá

I mým vzorem

Bude krásně

Slunce vyžehlilo mraky
do hluboké modře
a dovádivé straky
okamžitě na břeh
mezi krtky pod zemí
roznesly tu novinu
Také na rám okenní
už vrabec vyved rodinu

V radostném tom švitoření
všichni jako na příkaz
suší mokré oblečení
Kontrolují každý kaz
takhle zrána za rozbřesku,
když sluneční slavobrána
horkou stezku
doširoka rozevírá ...

Což ovšem netěší netopýra,
co hned se věší
do tmavé půdy za nohy
Dole lidé nedospale
jako zvadlé mátohy
z postele se na svět mračí
přes nabubřelé dásně
To vše dohromady zcela jasně značí:

Dnes bude ale krásně!