Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 31. května 2009

Okamžik




Šel kolem okamžik

Chytnu ho za vlasy!


V dlani zbyl otazník


Proč tu šel?


No proč asi!
?



sobota 30. května 2009

Tobě


Kolik že ti?
Ať míň či víc,
čas neskutečným tempem letí
a bez rodiče jsme dítě z nemanic!

Jistě, jsme dávno dospělí!

Hned okamžikem,
kdy pupeční šňůru skalpel oddělí,
hurónským křikem
oznamujeme světu:
Život mámy, táty v novém je tu!

A máma odhazuje utrpení,
když uzlíček k prsu přikládá...

Větší štěstí v světě není!

Pak, ač nerada,
znovu střihá šňůru pupeční
a nezkrocené mládí,
uzlíček nevděčný,
vzhůru za sny pádí
Ber kde ber!
Malé slůně v porcelánu...

Máma může mít synů, dcer,
dítě však jen jednu mámu

pátek 29. května 2009

Tak to je


Říká se: Ráno moudřejší večera
Že nevídáno?
Za šera svítání
pravím: Ano!

Po procitnutí
k mání myšlenka,
co nedá pokoje
Stále nutí
včerejší chyby napravit

A tak to je!
A tak to má být...

čtvrtek 28. května 2009

Má vina


Má vina je láska

Že miluji tě
až se srdci stýská

Pak spřádám sítě
V nich chci být lapená

Mlčíš nepokrytě

Vadne květina
v prázdném bytě

Má vina?

středa 27. května 2009

Pravda a lež

Pravda - ve vichru třepotavá pírka
Lež - kámen na kameni
Pravda - zpod velehory škvírka
Lež - balvan na prameni

Chci se jen napít vody,
čisté, nevinné
Chci se jen napít vody
a vy ne?

Pít do dna pravdu,
krutou povinnost
Pít do dna pravdu
a říci, dost!

Ze lži soukáš nit,
základ na oprátku
Ze lži soukáš nit
a zapřeš vlastní matku

Pravda - ve vichru třepotavá pírka
Lež - kámen na kameni
Pravda - zpod velehory škvírka
Lež - balvan na prameni

Pravdivé moudro


úterý 26. května 2009

Lodivod

Kradeš spánek,
v očích neseš svítání
Jarně svěží vánek
vkládáš do dlaní
Lehce zvedáš břímě
i hmotníš touhu spící

Znovu obejmi mě!
Nejsme trosečníci,
nýbrž kapitáni!
Oba nespoutaní
a tys můj lodivod

Pro přítele...

pondělí 25. května 2009

Jen

Už jen slyšet zvony
z věže kostelní

Krajina slzy roní
cestou poslední

Óda na život
z úst, co zůstaly

Trnitý plot, krok pomalý
a zloděj čas tělu duši odebral

Životu zlomil vaz
Jdeš dál a dál,

a v nekonečné kráse
svět tiše rozplývá se

Moudro poslední



neděle 24. května 2009

Svatba



Svatba je prstýnek

dvou shodných slov

Rozžatý plamínek

Z bláta kov


Síla odolat

nástrahám cest

Umění brát i dát

Nenechat se svést

na rozcestí


A v dnešním čase

akt zbytečný

možná i passe

Sen pro slečny


Svatba dvou závazek

Podpis jej pečetí

Hranicí není věk


Je nadějí v poupěti


sobota 23. května 2009

Letní bouře



Spoutat deštné kapy,
z nich splést svižný bič
a černě bouřné mraky
vypráskat provždy pryč

Sviští z hůry vzduchem
ohnivá čára divé moci
S chraplavě dunivým zvukem
klikatice zpět se vrací

Nechť zapálí černé hrady
ztěžka se po nebi valící
a sutinou pak do zahrady
vpustí hřejivě zlatistvou stálici

Umlká provazců pramen,
co marně chtěl jsi polapit
a z vlasů, tváře, ramen
studeně stéká duhy třpyt


pátek 22. května 2009

Dar




Hladíš mou ruku

Sahám s ní do svědomí

A ty do rozpuku


Hladíš mou dlaň

Ledy neprolomí

A saháš naň


Pak líbáš líc

Bráním se ti

Chceš ještě víc


A líbáš ústa

Motýl na okvětí

A touha vzrůstá


A chceš jít níž

Že nechci, víš

A tys nepřestal!


Vedeš mě do ráje

Cesta strmá je

Máš lásky dar…




čtvrtek 21. května 2009

Dotaz




Závist




Kolem se plouží,

nevidíš ji,neslyšíš


Saje zlobu z louží

a jen opustí skrýš

hned do oken nahlíží


Zvědavá až běda

se spoustou potíží,

co jak zbytky od oběda

rozsévá po světě


Je réva bez vína


Šlahouny stiskne tě,

drze objímá


Jak kobylka divoká

pase se na lidech


Však v přátelství promoká

a v lásce ztratí dech




středa 20. května 2009

Mám tě ráda




Jde cit slovy vyjádřit?
O samotě strádám jak slunečnice,
když slunce svit
zhasíná večernice v nočních tmách
Pak v červánkách
těším se na rána tvého svítání
spoutána něhou blaženosti,
když bereš do dlaní
vteřiny společných chvil
Tak ráda tě v sobě hostím…
Tolik dáváš mi sil!



Blogger mutil :

bdíš jak motýl noční, jak sůvička
zas pěkná ale je básnička

city chceš vyjádřiti slovy?
však jde-li to as málo kdo ví
slova jen krásný obal poví

v nitru přec se cit ten skrývá
láska do hrudi se vrývá
tam štěstí i smutek bývá

tisíc slov tak krásných není
jako jedno políbení :)


a
a

úterý 19. května 2009

Manželská roztržka



Já bráním se ti,

víc než zdrávo

pak v objetí

chceš říci, ty jedna…

Ano, máš na to právo!


Jako bych vědma byla,

ne manželka

Fakt bych tě přizabila!


Od úterka

chodíš beze slov

Přitom slova krov!

Pojednou nečekaně

mám v očích úlek laně,

když saháš mi…


No na rameno,

bys pohledem omámil

Vždyť víš,

jen ty vše máš dovoleno


Tváříš se vesele

A netušíš jak moc právě teď

chci poslat tě…


Není odpověď

Opratě beru do svých rukou,

v rytmu dvě srdce vášní tlukou!



pondělí 18. května 2009

Ani muk



Ještě před chvílí zkřehlí motýli
tloukli křídly o dřevěný rám
skleněného vězení

Tys přišel pak
otevřel okno dokořán lidskému souznění
a zcela naopak
jaro vzneslo květů pel
do oázy rozkoše, do záchvěvů těl

Až motýly vítr pročeše ve vůni lesních luk
odejdu po špičkách
a víc ani muk


Z knihy Volná jak prokletí

neděle 17. května 2009

Moudro s otazníkem




Nenaříkej


Lásko, nenaříkej!
Bolest přebolí
a bude hej
Stále točí se soukolí
osudů bez hranic

V knize života není víc
o tom, kdo miloval
než věčné účtování
MÁ DÁTI - DAL

Nevím ani
kolikrát se točil list
Kolikrát stejnou stránku
smíme číst

Jsem tu, ty tam!
Po chladivém vánku
pohlazení posílám

Jak po noci přichází den,
po dešti slunce suší slzy,
tak splní se sen

Jistě brzy!

sobota 16. května 2009

Ztracený


Ztratil se včerejší den

Byl notně zarezlý

Však můj jen!

Dnešek není zlý...

Otáčím hlavu zpět

Zřím stín a květ prošlé vteřiny

Nebyla jediná,

léto vždy v poupěti jiřiny počíná!

pátek 15. května 2009

Posudková









Dobrý den,

Copak že trápí vás?

Záda jen?

Tak to jdete v pravý čas!


Máme pro vás medicínu,

co každého vyléčí

Takovů jak žádnů jinů,

budete teď v mé péči


Že borelióza a chlamydie?

Klouby že z nich hodně bolí?

Další hypochondr tady je

a potřebuje ránu holí


A ještě ta troufalost!

Znalosti má z internetu?

Takže dost!

Na diagnózu jen my jsme tu!


Dosti dlouho marodíte,

proto dáme trochu změn

Jak pracovat jistě víte,

od zítřka jste uschopněn!


* * *


Dva odkazy:

nebezpečné chlamydie
lymská borelióza



Moudro dne


Člověk vydrží víc než si myslí
Jen tělo to občas odmítá pochopit


čtvrtek 14. května 2009

Volant osudu



Ach, vy řidiči nestálí

Volant vaše nohy,

co nese přes úskalí


Na okamžik stáváte se bohy

a svět patří jen vám


Znáte spousty cest

i života prám

do přístavu Klid

umíte vézt


Taky roztočit kolotoč osudu

v nejedné ženě


A když lásku rozdmýchal,

jen tak

naoko utrápeně řekne,

jedu dál…



středa 13. května 2009

Trochu moudra




Den bez lásky je jako den bez slunce

I na zamračenou oblohu se dá zvyknout!


A vůbec,

potřebujem k životu slunce?

úterý 12. května 2009

Samotář


Krásně mokrý nos,

oči žhavé uhlíky

Všude chodí bos

A ocas? Táákhle veliký


Jen chci blíž

hned zuby cení

a hledá sobě skrýš,

kde nikdo není


Teplem těla chci se hřát,

mazlit se v hebkosti chlupů

Co víc si žena může přát?

I děti jeho Canis lupus


pondělí 11. května 2009

Nevědět


Noc běsu a smutku


Strach bolí

a sahá po zármutku


Noc koukolí

bere úsměv z tváře


A já myslela, že bolí loučení!


Proč určit nedokážem

odkud smutek pramení?

Ticho prokleté

křičí do prázdna


Strach s očima dítěte

Hrozná tma!


Sedím na lůžku,

chvěji se zimou,

svírám v batůžku

naději s kopretinou

a trhám lístky okvětní


Vteřinu po vteřině


Kdy už se rozední?


Snad zítra,

snad zítra to bude jiné...



Když druhý o sobě nedá vědět, těžko se usíná

neděle 10. května 2009

Pojď!


Poslouchám ptačí zpěv ztracená
v omamně vonící třešňové aleji
Líbezně doznívá všech tónin obměna
V hrdélka dávají zpěváčci naději

Ve verše ukrývám stesk lásky toužené
Do svěží zeleně v nahotě ulehám
Proč věří slovíčkům, šeptají ne a ne...
Nemůže nikdo vydržet dlouho sám!

Tělo prahne po něžném objetí
Ve snění zulíbáš vše ústy plně,
pohladí ruka dva vrcholy vzápětí,
okamžik spočineš v rozkoši trůně

V studánce bezradně trpící žízní
zamrzl pramínek překrutou zimou
Již dlouho bez lásky přízní zlou trýzní
Nenech ji, můj milý, nenech ji zhynout!

Ponoř se do hlubin závratných výšin,
posbírej odvahu, neváhej, pojď!
Pojď probudit k životu plňučkou číši!
Ve vlnách lásky popluje loď...


Z knihy Volná jak prokletí

sobota 9. května 2009

Hra se slovy


Každého osloví

slůvka kulatá jako míč


Jsou něžná, proklatá

Občas stvoří kýč

Však bez slůvek ticho dýchá

Mají pohlazení, lék

Něco tají

Občas dme je pýcha

Jindy závist seje

Však bez slov vždycky zle je

Tvoří krov vztahů i nadějí

Veselé, bez průtahů

Na rtech se usmějí

Hranatá slova i těžkopádná

Ale jsou

Nechceš je znova

Věta žádná

A na konci?

I otazník přinesou


Nebuďme na slova lakomci!

pátek 8. května 2009

Člověče, stůj!


Podzimní listí prokvetlo jarem,
v tóninách zeleně topí se les
Procházím svedena přírody čarem,
po očku sleduji motýlů ples

Luka již prostřela náruče k snění...
Za chvilku spočinu, teď musím jít!
Oblohy čerň se v pomněnku mění,
do lesa stínu půjdu se skrýt

Bučiny branou vstupuji v tisíce vůní
Cestičkou kmitl se strakatý mlok
Snad útržky sluníčka omýt chtěl v tůni?
Raději zvažuji každičký krok

V zeleném závěsu skulinku nevelkou
našel si paprsek, co z dlouhé chvíle
se škádlit chce s veverkou

Zrak stoupá po nitce sluneční píle...
V mžiku tuhne krev, tají se dech!
Duby, jež symbolem síly a zdraví,
na větvích bez listí obrůstá mech

Torza tu žalují! Copak to neví,
člověk, jenž z přírody zrozený vstal?
Nahlodal větev korozí sněti!
Svou větev bytí - život svých dětí!

Člověče stůj!
Už nesmíš jít dál!




Z knihy Volná jak prokletí

čtvrtek 7. května 2009

Půlnoc



Půlnoc voní létem i toužením,

když ulehám do peřin spánku
Víčky zavírám stránku

knihy nenapsané


Ač v osudu není, co dál se stane,

že probuzení s ránem přichází,

dávno je mi známo


Opláchl od sazí ranní svit nebe


Noci chlad ještě zebe,

když slunce samo

rozvírá další den,

co hřeje v dlani

vzpomínkami

proteplen

středa 6. května 2009

Krásný omyl


Na louce kvítí přehršel

Není on pravý

Pouhý stín okem šel

a toužení ťuká nesměle


Až přijde čas

přeroste pramínek v dravý

říční proud

a lásky hlas

najde kout

Pro dva lože ustele


Dnes jdu sama ulehnout

úterý 5. května 2009

No, kde je!



Kde jsi?

Ptám se šeření


I lesy

v dešti usínají

Ani malý vzkaz není

na pokraji večera

Zas nepovíš mi dobrou noc?

Tři dny jsem mlčela,

což je už i na mne moc!


Kde toulá se mužný hlas?

Co jak jinde vosí pas

bereš do náruče?


Máš tu telku, papuče

a kartáček zubní!

Vím, že tudle

neměla jsem bít tě

válečkem na nudle,

když jsi špitl: ,,Zhubni!“

Nejsi přece dítě


Však já jsem pouze žena!

Tak přijď!


Vždyť

už nejsem uražená...