Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 17. června 2022

Krásných šestnáct

 


Jak ten čas letí!

Vždyť právě je ti 

nádherných šestnáct let

Líčka jak z růže květ,

srdce na dlani


Jen pro tebe dnes přání

ťukám do kláves počítače:

Nechť ze všech mračen

vždy slunce zas a zase

se pase na tvé kráse


Zdraví ať pevnější je ocele

a jen nejlepší přátelé

nechť cestu ti kříží,

bys bez potíží 

zvládala všechny léčky


Ještě 💖místo tečky

neděle 5. června 2022

Čtvrtého června

 









Pukají pupeny voňavým růžím

Bouří jsou roseny

Jak ony toužím 

po sluníčku zas


Větru napospas,

kořeny v zemi . . .

Už kvete duha na obloze

Náhle je mi tak nějak blaze


Stejně jako stromům,

co díky hromům 

hasily žízeň - vítr a výheň 

nejsou vždy přátelé!


Zem tvrdá jak z ocele

zavírá praskliny

- do salašské rokliny vstupuje léto

s kácením máje


Na hřišti je to jak na pouti:

Radost dětem v očkách hraje 

a pro krátkou průtrž

se nikdo, nikdo nermoutí


úterý 24. května 2022

Pro Janu

 

Milá Jani,

krátké přání jen k tobě letí:

Nejen dnes nechť je ti jako v pohádce,

též všechna práce ať je brnkačka,

slovní střílečka bere to vždy oklikou,

prostě nechť tvé kroky jdou údolím růží,

vždy splní se po čem srdíčko ti touží

a zdravíčko pevnější je lana

To vše a mnohem, mnohem více

brzy z rána přejí nejen ,,salašnice"

pondělí 18. dubna 2022

Mládí je naděje



Čas sněží vteřiny okvětních plátků

Jen stěží vzpomeneš na pohádku

 ztraceného mládí


Na to jak z kádí vědomostí

 lovil jsi kosti ohlodané

a svět šeptal ti pane, celý jsem tvůj!


Zato teď říká, už se vzpamatuj!

Mladost jen chvilka pomíjivá

 a dost . . .


I stromům plátky uletí do krajiny,

zatímco k domům padnou stíny

Zrajeme jako to ovoce


Voda v potoce dál mele břehy,

ani příští sněhy nezmění koryto,

přesto mi je líto ztraceného času


Vzpomínky v klasu vyzrály,

krok pomalý nestíhá tempo vteřin

Naštěstí dnešnímu mládí zcela věřím . . .


pátek 15. dubna 2022

Veselé Velikonoce 2022

 Slunce vkládám do přání

z míst, kde vítr mraky rozhání

a jen v krátku k Velikonočnímu svátku

přeji hodně úsměvů, řádnou pomlázku

za zpěvu vrbových proutků

a do kornoutku jara aby očka rozespalá

zazářila po krajině rozkvetlými květy



úterý 22. února 2022

Petr

 











Skoro každý to ví,

že dnes svátek slaví 

nejmilejší oslavenec


Tak tu 

slovní věnec

pletu jen pro něj z rána:


Nechť příští děj

je dle jeho přání,

štěstí brána ať stále k mání


Též zdravíčko

nechť kutálí se cestičkou

přímo k němu


Zkrátka ať nejen jemu

kvete úsměv na tváři

a sluníčko nechť kroky jeho prozáří


Všechno nejlepší, Petři💝

   

pondělí 21. února 2022

Lenka

 









Svátek Lenka má

O tom, že není jediná

svědčí sedmé místo v pořadí jmen


Je jisto,

že v dnešní den

nejedna bude si vzájemně přát


Nechť zmírní chvat

hvězda zářivá, pochodní nechť zahřívá

všechny dny, co běží - vždyť je i strážnou věží


Tak i já v tento den přeji Lenkám všem jen a jen to nejlepší💓

pondělí 24. ledna 2022

Slepá láska


 

Mít rád neznamená vlastnit, 

nýbrž dát druhému volnost, 

být mu oporou a hlavně 

vzájemně si plně důvěřovat



***



Již roky pečuji o maminku, která si mě jednoduše řečeno přivlastnila

Tolik bych jí chtěla být i nadále všestrannou oporou, ale copak se dá vydržet, když na všem hledá hlavně chyby?! Na jedné straně si stěžuje na samotu a na druhé straně žárlivě a hlavně bezdůvodně útočí na ty, co mám ráda já, o těch, co má ráda ona, se nesmí říct křivého slova! Ne nadarmo se říká, že stáří je sobecké, problém může být ale také v tom, že ona nikdy o starého člověka nepečovala.

sobota 15. ledna 2022

Pod jednou střechou


 









K čemu život,

když ani plot nepřeskočíš?

Jedu číš piji z plného poháru

a na káru vlastní máma nakládá olovo!


Chvilku se vyjasní a zas nanovo 

hřmí ze stařeckých úst,

jaký ona měla půst

a já jí ani máslo na chleba nenamaži


Ať se snažím jak se snažím,

zrovna dieta jí nic neříká

a po léta jsem za viníka,

co všechny hříchy světa má na svědomí


Žádná věta pak nepřelomí zlost,

co sobě pro radost živí v choré hlavě

A já zrovna - právě jsem po ruce,

proto emoce odrážím dennodenně!


Čímž ve mně srdce láme

Nechci kámen ve své hrudi,

vždyť jsme lidi, tak proč ta zášť?

Možná proto, že nejsme zvlášť . . .



***



Když jsem doručovala, nejedna dcera si stěžovala, jak máma, o kterou pečuje , jiné chválí a ji hlavně kritizuje a hledá chyby. Teď to prožívám i já a nic nenadělám. Většinou zvládám, ale občas mě dostane na kolena. Prostě život!

pátek 14. ledna 2022

Nehoňme bycha


 

Taky jsem ovocem 

vlastního snažení,

protože nic není

v životě ,,zadara"


Ani ta kytara 

akordy unylé

 nevydá bez píle,

ač vše se zdá tak jednoduché


Vždyť, když tóny uchem

sladce se rozletí,

mnohý rád z dojetí

má pláč na krajíčku


Nevědomostí sobě pouze

vážeme smyčku

a přitom z nouze

tak rádi viníme okolí!


Ať je jakkoli,

před tím, než slova padla

pohled do zrcadla měl by býti 

- pozdě pak bycha honiti!


čtvrtek 13. ledna 2022

To my víme




 







Kolik slov třeba na jedinou větu?

Možná se pletu, ale někdy jedno jediné!

Postačí říct, promiň, a druhý promine

Taktéž nic nestojí, slušně sdělit: Děkuji!


Horší je to s příkazem:

Pouhé jdem, je nespisovně a ještě neurčité

- řekneš slůvko tomu či té a stejně neví 

kde jít - rovně, vpravo či do uličky?


Čeština má mnohé kličky:

Přidej čárku, a máme klíčky

Nebo, z párku k zulíbání

na talířek jídlo k mání


Jednou někdo řek,

a přesto do řeka má daleko

a řeka teče a čas naoko se vleče 

aniž by vlekl ho kdokoliv


Též metr piv je divná míra

Ale Míra se přeci neplete!

Leda tak svetr a žádné repete!

(Ani přísný metr nezměříme)


Tohle a mnohem víc

dávno víme

Vždyť i na krajíc v malém,

brečíme málem😏



středa 12. ledna 2022

Co budu až nebudu?


 







Ztrácím

vše, co znám,

když vracím se ke hvězdám


V mracích

zbyl pouhý šrám

- stín dlouhý po letadle


S ním

čmouhy téměř zvadle

zrcadlí se na propadle osudu


Co budu až nebudu?

úterý 11. ledna 2022

Čtrnáctého podáte, jedenáctého doručíme

Ani přání opožděné

nic neztrácí na vzácné ceně

Též tažní ptáci rádi oklikou

berou dálku velikou


Důležité, že našlo cíl,

přestože čas půlměsíc opozdil

Však slunce jas i tak do očí přeskočí

a krásně hřeje u srdíčka


Mnohdy jít pro slovíčka

chce cesty kus, i když v hlavě leží slov tisíce

 Chce to odvahu a vkus, než do osnov kytice

navážeš ty pravé a čas tak rychle plave!



pondělí 10. ledna 2022

Pro 88letou mámu






Ach, mámo, mámo,

moc, moc je dávno,

kdy pila jsi mléko od kravičky

a z malé lžičky srkala polívku


Ve chlívku dávno utichly hlasy,

tvé vlasy běloučký sníh

 a blahodárný smích

 slyšet tak málo!


Cože se jen stalo

s něžnou dušičkou?

Pojď zase bez hněvu cestičkou,

byť s podpůrným kočárkem


I ten dnešní den

tvoje jest vítězství!

Do dětství se klidně navrať zpátky,

hlavně ať ustanou hádky a beznaděj


Na paměti měj,

 že nejen tvé děti

se o tě bojí

I ty jistě toužíš po klidu a po pokoji . . .



***



Starý člověk už hůř rozeznává realitu a pak stačí ošklivý sen, kterému pak věří a oheň je na střeše . . .                                                                                                                              Jediné, co pomáhá je si říct:  Dotáď dobře, dokud mámu mám!


čtvrtek 6. ledna 2022

Co si to dovoluje!

 


Koza na drátě volá:

,,Neznám tě?"

Zatímco ty zdola

hledíš jak vyoraná myš


Všechno znáš a víš:

,,Koza přece není pták,

tak jak to, že jen tak

vylétla nahoru?


Kdopak tu potvoru 

pustil ze chléva!"

Zlost tělo oblévá

jen při pomyšlení,


že jen tak zuby cení

ta koza rohatá

A ještě na vrata a na náš dům!

Pošleme ji sousedům . . .😁



Život je křehké sklo


 

Myšlenky rozhozené po polštáři

zdárně maří každý pokus o spánek,

když letitý verpánek ztratil stabilitu


Do úsvitu daleko, má řeko života,

když kolem kolotá nejistota bez břehů

Kde vzít hůl na podporu - ve vzdoru se nedá žít!


Celý byt tak neútulný!

Včelí úl mít, hned by dělnice dvě srdce

opylily a za malou chvíli vonělo by pochopení


Stáří však je tlení těla i rozumu,

ústa i bez rumu pak blábolí nesmysly, kterým věří

Jen stěží se chápe nenávist bez důvodu


Bezmoc čeří vodu poklidnou

a dny jdou a jdou do temnoty 

Ani boty neznají východisko