Praskly ledy

 
 

Brodí se hlučně

v mokrém sněhu

Hodně ztučněl,

asi proto z břehu

válí sudy v lavině 

 

Aby taky ne!

Být na těle chudý,

udržel by rovnováhu

Jenže není!

Asi proto se ze svahu

nadělení valilo do potoka

 

Spíše stoka teče tam, kde narostl

napohled hodně pevný led

- pevnější jen stůl dole v hospodě!

I tak ve vodě ocitl se zcela

sedavý díl mohutného těla 

Prostě žiji

 

Známe přenádherný úkaz,

co protéká mezi prsty

Zkraje kolomaz jen hustý,

pak taje jako sníh v poli

- napadl včera prudce

Však než hodíš koulí

jen mokré ruce mneš sobě

na smrtelné posteli

Až v tichém hrobě z jílu

rány zcela zacelí jediná spravedlivá

(bez rozdílu chudáky i pány najde si

- zná totiž všechny adresy),

teprve pak nebudeš se bát

Skončí hlad po životě,

co není žádné peříčko!

Jít svou cestičkou nikdy není snadné

Tlení štípne haluz,

která spadne i na vůz z ocele!

Kdo přátele nemá,

ani sena, ani slzy nevysuší,

klid v duši nezíská

Kór jak v penízkách plave

a srdce jeho dravé krvácí cizí krví

Ze života urvi jen co tvoje je,

do stoky vylej pomeje,

proroky občas poslechni

Sám život den po dni

 z dávných not

čerpá energii

Dokud jsem tu, prostě žiji ...

(A s láskou vzpomínáme na ty, co pouť již ukončili ...)

Prázdná nádoba

Prázdná nádoba
kulatí se ve vitríně
Ta podoba pohaslého rytíře
tisknutá v hlíně
- je až k nevíře,
co dokázal umělec!

Hlásíme mezi dveřmi:
,,Jdeme na pokec!"
Výraz zcela zřejmý
rozvinul se po pokoji
(Otravní jsme snad jak muchomůrky
či se bojí?)

Okorale se brambůrky
pitvoří na stole
Stejně úsměv z vnitřní nevole
mrazí mezi slovy 
do prostoru:

,,Drink malinový, kávu či čaj?
Vy dva spolu?
A jen tak na okraj,
mám ještě schůzku!"
V konvici už se voda vaří,
zatímco oči rozeply jí blůzku

Na gauči, co polštáři obložený,
sedí spolu trojka přátel
V ruce kolu, řeči za pakatel
a čučí do vitríny
Tam prázdná nádoba
bez příčiny majiteli se podobá ...

Až mrazí

Sněží

Do myšlenek

Stěží  najde se lék

na stáří, co dotváří

osobnost každého

 

I chroust

z pod pevného krunýře

poznává potíže

na vlastní kůži

a všechno, co dluží

táhne na hřbetě

 

Ve světě

hold napořád

pramení pevný řád

soužití

- od kamení přes kvítí

až k člověku

 

A právě on řeku

téct nutí proti proudu,

tnutím rodnou hroudu

převrací
 nejmíň tisíckrát

Tím ztrácí pevný řád!

 

Až kácení

poničí vlastní plíce,

bezcenný život více

nelapí dech přepychu

- po lidech potichu

smete se zem

 

To kam jdem

vždy vlastní volba

a žádná rolba

neodhrne mráz,

co z nás věky sálá

 

 

Naštěstí ještě skála

není zcela rozdrcená,

i když cena

již hodně vysoko

Čas neběží naoko!

Je v nás,

 v našich rukách, 

ze země vpíjí se do žil

a koho nedotrká

ten ani nežil ...

 

 

 

 

 

 

http://www.ekolog.jsemin.cz/Problematika-kaceni-pralesu.html

Český Impuls 981 AM

Kouzlo zašlých časů
teskně bloudí po pokoji
I když sladce uši pasu
stejně se ptám,
proč čas zcela nezahojí
pradávný šrám
a všechny ztráty?

Já - ty,
kdysi u jabloně
Nad námi volně
měsíc vznášel se krajinou
My spojeni okamžikem,
sepnuti vteřinou 
zjištění ...

Dnes už nic není
jako dříve!
Klidně dál zpívej
tu samou písničku,
ať jsme mladší
- byť malou chviličku
Nic není sladší!

Žijme pro život, ne pro peníze

 

Peníze nejsou modla, 

nýbrž lidmi vytvořená pomůcka patřící k žití

(Něco jako brýle, sluchátka, kolečkové křeslo ...)

 

Přepadovka

 

Napadl sníh stezky i chodníky

Tím rázem dých zmatek převeliký

na loňská mláďata

Nejen pro ně hned zdá se celý svět tak jiný

 

Mourek sebral odvahu, vykasal kaťata,

šup do peřiny a od svahu hop pod střechu

Spolu s Puňťou teď prohání stíny

a tropí neplechu na dvoře

 

Mezitím kohout s hřebínkem nahoře

slepicím kykyryká: ,,Dnes se nikam

nevydáme - vše co známe zabarvené do bíla!"

,,Já se ještě nemyla, " švitoří sýkorka z plotu u dvorka

 

Slétla do sněhu jako do vody,

s konipasem očistné dala si závody

Ztichlým lesem zas po pás brodí se jelen mladý

- od zahrady ho dělí jen zasněžené keře

 

Pod ním v noře - plch i ježek v hibernaci

A co naši kluci?

Lyže přes ramena, sáňky v ruce a čí jsou kopce?

Budiž i zima pochválena ...