Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 28. ledna 2012

Cestou zpět


Přikládám polínka štípané
na žhavé uhlíky
Prohoří se v plamen,
co zahřeje prstíky?

Mínus dvacet pět
na stupnici Celsia
Okno bílý květ,
za dveřmi stojím já

Uvěř mi, říkám si
Jsem téměř na dně
Srdce máš v zrcadle počasí
a sloní paměť

Předloni štípal mráz tebe do tváře
Můj svět třpytil se zlatem
Ty dole, já nahoře
stával se svým vlastním katem

Přikládám polínka štípané
na žhavé uhlíky
Rozhoří se na plamen,
co prohřeje viníky?


°°°°


V životě je spousta rozcestí a jen málokdo hned napoprvé zvolí správný směr ...

Žádné komentáře: