Ticha dech
v pustých zdech
po plísni voní
Přitom ještě vloni
nikde k hnutí
a o pnutí
nebyla nouze
Vraník nevycválaný
dušičku už spouzel
a v mladé lani
vřela touha rozpínavá
Ještě vidím se
jak z okna mávám
a na římse obočí
schne ložisko slané ...
Křídla rozepnout
do vínku všem dané
Sbalíme domova kout,
do kapse vzpomínku
a ádié ...
***
Školní rok nabírá do obrátek a i když má ptáčata už vyprovází vlastní potomky, přesto se vynořila utajená vzpomínka ...
Žádné komentáře:
Okomentovat