Umírám
Zcela sám a opuštěný
V cizí zemi,
bez potlesku
Náruč stesku pohltila duši temnou
Ohlížím se
Krok za mnou,
na černé míse
kopa hříchů
Na vrcholu spatřím pýchu
Plná bolu průsvitní
Malý kousek zachytni
na ubrousek
sněhobílý
Světlo sílí, za ním půjdu!
Vidím svůj dům
V něm smutná máma
Co ta se s náma
nazlobila!
Její síla se kamsi ztrácí
Na mrtvém těle už černí ptáci
maso berou do zobáku
Byl jsem pouhopouhé zrnko máku
v tratolišti generace
Kéž vyhneme se příští válce ...
***
Žádné komentáře:
Okomentovat