Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

úterý 3. srpna 2010

Nerezaví



jak se v jednom rčení praví
to svatá pravda, řekl bych
stará láska nerezaví
já myslím na tě, na můj hřích

sním, že uložím tě v plátky růže
že spojí se opět naše těla
rety se dotknou tvé nahé kůže
to aby ses slastí rozechvěla

vrať se, ať nejsem stále sám
čekám a hodně se mi stýská
šeptat chci, že rád tebe mám
pospěš, osůbko mi blízká

* *
Jistě to zná nejeden z nás, a nejen svobodní, že mu hlavou proběhne vzpomínka na lásku dávno minulou, nebo jen minulou :).


Už běžím


Už za kliku beru známých dveří
Utíkala jsem s větrem o závod
do míst samoty - starou lásku střeží!

Snad nezakopnu o známý schod,
kde tisíckrát si foukala šrámy
a leštila slzy na linu

Snad osud dneškem dá mi
víc, než chladnou roklinu
nevyřčených souvětí

Zamčeno - slova na zem padají
Dnešek metu do smetí
a zas stojíme na kraji

smazaného zítřka ...

pondělí 2. srpna 2010

Viděls moře?



Viděls moře?
Já ano!
Krásnější z večera jak ráno,
kdy vlny dmulo lidské hoře
probdělých nocí samoty

Pak přišels ty s červánky na obloze
Pojednou jsem netušila
zda svítá či večernice k spánku volá

Má duše bita vraníky zběsilými
Jim pod kopyta házím rýmy
Chvíli nasytí se,
na to v ještě větším běse
počnou hříšný tanec
Přestaňte!
Dost již!
Konec…

Konec?
Ach ne, to ne!
Nechť raděj mistral zavane
pofoukat rány nedané

Přijď jen větře, přijď a duj!
V těle žádost rozpaluj,
pak spolu vplujem nad oblaky
Já moc chci!

Snad ty taky…

pondělí 26. července 2010

Kdo ho chytí?

Vstávám časně
Čas ne!
Žel ...
Neustále o krok vpředu
Jakoby neviděl ...
Pokrok v blahobyt
zpomalit nedovedu!

Dřív neznali jsme byt,
jen chaloupky s došky
Nebyly počítače
Chodilo se pěšky
i koňmo čas
pomalu byl vláčen
Na okno zaťukal mráz,
už zvolna drhlo se peří

A pak v létě před domem?

Dnes snad kotě leží!
A my hnaní atomem
stále v klusu,
Okamžik malý,
už jen máváme autobusu ...

Žijeme rychle, dobře víme
Zdalipak ještě důchod zachytíme?!

čtvrtek 22. července 2010

Uprostřed léta




Čas zavřenými víčky
vloží dnešek do kornoutu
minula

I noc tmavými sklíčky
svinula den
do malinkých luceren
svatojánek
a za okny konejšivý
vánek
pokosenou louku přikryl
vůní otavy

A babička neposedným broukům
příběh vypráví,
s rukou na vláskách
medových zlatíček

Po všetečných otázkách,
nazuté do snových botiček,
usínají ...

V čarukrásném prázdninovém kraji

středa 21. července 2010

Pro nekritické kritiky


Pohledem z venku
rozbíjím sklenku
na život kritikům

Na vznosný plot,
co dům sebepýchy obestírá
Na hříchy,
co uskuteční rádci sedmiteční
Na poezii poupat v růži

Taktovky boje
si bičem tuží
v libidu hnoje
úseček zlomených

V podzemním magmatu
mnohý talent zakopaný ...
Co jak byl zrovna tu
klíč od naddimenzní brány?

neděle 11. července 2010

Abecedně



-->
Ámen

Bez cynizmu
čekám další děs

Elementární fakt
grimasa halí

Chápe
imaginárně jasnozřivý kněz,
labyrinty martyria neznalý,
nicotnost ozvěny?

Poezie quislingů
roztrhla řinkot slaměný

Šepot truchlivého ticha
ustává ve WC

Xantové ,,Y“
Zvon živočicha


***

Dílko vzniklo jako protest kritikům, co nazvali kýčem báseň ,,Já Člověk"