Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 11. dubna 2011

Jarní louka


V zeleni bohatá
sluncem se tetelí
louka ze zlata,
kde včela medonosná
s pylem se pílí
Práce dost má!

Na malou chvíli
potěší květ,
křídly mávne na pozdrav
a na to hned
vznešeně nad stébly trav
zpět do úlu letí

Ani čmelák nezahálí
A tam druhý, třetí!
I brouček malý
šlape po stezce zlaté
Ulehám omámeně
(však to znáte)
do zelené vůně jara
Přivřu oči ...

Rázem sekačka stará
prská, vrčí
na krásu nespočetnou
A vibrující nože
mžikem setnou
jarní lože
i úsměv na tváři

Holt, i květ mnohde překáží

1 komentář:

mutil řekl(a)...

Krásná je ta lhotecká louka.
A na to polehávání opatrně. Meze ještě nejsou prohřáté :)

Pěkně zaveršováno. A ty sekačky. Ech! Sekáčům sice šetří síly, ale toho kraválu od nich. Kosy enem ševelily.