Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 30. července 2011

Mlhavá představa


Po zemi mlha se válí ...

Zdali vzala si vestu,
když přes hlavní cestu
se čile rozložila?!

Osudová chvíle
v okamžiku
černá byla

Od chodníku
rána, třesk
A pak stesk ...

Krájet by se dalo
ticho

Stačilo tak málo
a už nikdy více
nabobtnalé břicho
popelnice
nepřijme odpady

Teď je tady
v pokrčeném plechu
jen hromada smetí

A drobek od oběda

Jak k tomu přijdu,
že po autu či po koštěti
ani slechu
ani vidu?

A mlha se zvedá ...

3 komentáře:

mutil řekl(a)...

Ujel? Syčák! Ale jistě i on na autě má šrámy a dostane vyláno od mámy.
Na novou popelnici radím nalepit odrazky.

Odowakar řekl(a)...

A mlha se zvedá,
co vidím, to mrazí...
Proč slzu mám v oku?
To nebude sen.

Zvláštní vlak projíždí stanicí,
lásku mou odváží.
Její tělo krásné, bílé jak sníh,
duše blíž nebeským nádražím.

Halí se tmou...
Láska i den teď halí se tmou.

Lenka Rezková řekl(a)...

Při zamženém šetření vyšlo najevo,
že mlha je jediný viník
Ne dřevo,
co řídilo auto
A viník unik
A tak je to!

***

V mlhavém závoji
láska nás opojí

Tichý hlas kapkami
do vzpomínek stéká

Budoucnost před námi
s nadějí čeká