Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 31. října 2011

Ještě není pozdě!


Úcta ke stáří
se vytváří
od malička

Na rukou hýčkán
tvor malý,
podstrojujeme mu
jako králi

Vždyť známe cenu
života
I to,
že drahota
prostupuje časem

Je mi líto,
však zjistila jsem,
že koho smrt
nesebere se zákrut
švihajících pěstí
a nepolapitelné má štěstí
za zdmi pevného hradu,
stejně ze tmy bez odkladu
čas zabuší mu na vrata

Chudák i bohatý,
všechna zvířata,
já a ty
před očima scházíme věkem
A nejhorší dřina,
když nemoc nad člověkem
láme hůl
a není na blízku,
kdo by prostřel stůl
k přežívání

To pak v notýsku
napsáno z rána
jediné přání:

By dáma,
co nosí kosu
a chrastivé střevíčky,
pod očima setřela rosu
A navždycky!

Úcta ke stáří
se vytváří od malička
I děda nad hrobem
chtěl by být hýčkán
dřív než den
promění se v noc

(A strašně moc!)


***


Populace stárne a už teď se čeká na místo v seniorských domovech ...

2 komentáře:

mutil řekl(a)...

Stárneme. My jako osoby a my jako lidstvo. Stárnutí osob je přirozený běh času. Stárnutí lidstva je možná uměle vyvoláno poznatky v medicíně, vědě, lepší výživou atd.
Stárneme a pak máme problémy donést lžíci k ústům a problém s tím, kdo se o nás postará.
Bude to čímdál težší, protože pomocná ruka bude muset sama dělat do stále většího věku. Bohužel, bude hůř.

Amelie řekl(a)...

Moc hezky napsané. Pro nás "starší" je přirozené starat se o své rodiče, prarodiče, ale bude to umět i další generace? Nebo nás odloží do přeplněného domova důchodců? Doufám, že moje děti naučím úctě ke stáří.