Ztrácíme

Slova tiše na zem v slzách kanou

Přišel jen pro na neshledanou,

s hlavou bojovníka navíc za viníka

obvinil celé široširé okolí

Ať stalo se cokoli,

pravda je vždy dvojí

Ve své každý rány hojí

a jinou zkrátka neslyšíme!

Bývá hodně vratká

a jen důkazy přímé porazí sebevětší lež

Jenže než se z hlubin vynoří

kolik příkoří člověk musí snést?

I slovo čest pozvolna mizí ze slovníku

a desatero cizí všem ,,nahoře"

a ty ubohý poplatníku daní

plať v pokoře, klidně až do roztrhání!

***


Možná malé zamyšlení nad děním kolem
Ne nadarmo bylo lidem dáno Desatero přikázání ...