Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 26. října 2013

Bez potlesku

Jsem kde jsem
poutaná řetězem
povinností
Dennodenní dostih
bez vavřínu

Spoustu věcí
letmo minu
či přeodložím
na zítra

Když tu stín
zachytla
jsem na zdi
koutkem oka

Asi budu vraždit!
Pavouk nové sítě
opět souká ...

A to jsem v bytě
před chvilíčků
vše důkladně uklidila!

Stoupám na stoličku
zlostně bílá
V ruce mop
a hurá na pavučinu!

Pavouk hop
do středu mého klínu
a já blázen v úleku
hbitě na zem do kleku

A už běží po zemi,
nohatec
Směr otevříté dveře

To zdá se mi,
či vydal se na pokec
vedle k Věře?

Raději v mžiku
beru kliku
a zavírám

Zcela spokojeně
stáčím zrak tam
do rohu k té stěně,
kde byla okrasa
pavoučí

Doprasa!
Přímo do očí
zpoza osmi noh
na mě pavouk hledí

A prý, že jeho jen je roh
říká mi dnes naposledy!

Žádné komentáře: